Špionážní technika střeží i ohrožené nosorožce

Britské neziskové organizace věnující se problematice ochrany a zachránění ohrožených zvířat ve volné přírodě přišly s kreativním řešením, jehož výsledkem bylo vytvoření protipytláckého inteligentního zařízení pracujícího v reálném čase, pro jež se v originále vžilo zkrácené označení RAPID (Real time Anti Poaching Intelligence Device). Systém spojuje přínosy tří bezpečnostních produktů, a sice GPS lokátoru, diskrétní kamery a zařízení pro monitorování srdečního tepu. Cíl jmenované trojice je jednoznačný – společnými silami odvrátit pytláky od decimování chráněných nosorožců kvůli jejich rohům.

Napadlo by vás, že GPS lokátory spolu s dalšími zařízeními můžou pomáhat i v této oblasti?

O tom, že se jedná o doopravdy vážný problém, svědčí i dostupná data. Podle nich totiž počet nosorožců, kteří se stali obětí pytláckých akcí v posledních letech, razantně vzrostl. Například mezi lety 2012 a 2014 byl zaznamenán nárůst z přibližně 700 takovýchto útoků na cca 1200.Další odhady hovoří až o třicetinásobném navýšení od počátku nynějšího století do dnešních dnů. Nejvyšší počet zabitých nosorožců kvůli obchodu s hodnotnými rohy má na svědomí JAR (Jihoafrická republika), v níž operují zločinecké skupiny neváhající zabít vzácné nosorožce právě kvůli následnému zpeněžení jejich jedinečných rohů. Tyto jsou pak prodávány za nebývale vysoké ceny hlavně do Asie.

Proč právě tam? Tradiční čínská medicína přisuzuje prášku z namletých nosorožčích rohů léčivý až zázračný účinek pro mnoho chorob. Už od starověku se tam využívá pro zmírnění horečnatých stavů, k léčbě astmatu a nebo například revmatických chorob. Podle tradičních medicínských postupů spolehlivě pomůže také v případě hadího uštknutí, halucinacím, žaludečním obtížím a také se se dá dočíst i o tom, že prášek získaný z nosorožčí rohoviny účinkuje i před posedlosti zlými duchy. Je dokonce velice pravděpodobné, že je používáno také jako afrodiziakum. Nutno v této souvislosti dodat, že západní medicína se k výše zmíněnému staví více než skepticky. Medicínské využití však nebývají jedinými motivy pro získání nosorožčího rohovinového prášku, který se taktéž využívá jakožto hmota k výrobě šperků či rukojetí zdobených dýk.

Čím je nosorožčí roh tak zvláštní?

Nabízí se otázka, čím jsou konkrétně nosorožčí rohy tak cenné. A to dokonce natolik, že je prý jejich cena na černém trhu srovnatelná s cenami diamantů, zlata nebo kokainu. Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, roh nosorožce je svojí stavbou zcela jiný, nežli je tomu u ostatních zvířat, jako jsou například krávy, ovce, žirafy či antilopy. Nosorožčí roh je jako jediný tvořen pouze rohovinou a nikoliv žádnou kostí. Biologicky je pak možno rohovinu přiblížit jako stavební bílkovinu (jinak řečeno protein či keratin), která se nachází ku příkladu i v lidských vlasech a nehtech, ptačím peří nebo želvím krunýři.

Zabíjení chráněných nosorožců kvůli jejich cenným rohům je bohužel neustále rozšířenou praxí

Takzvaný systém RAPID, jak již bylo zmíněno, používá tandemově dohromady celkem tři přístroje. Začneme-li u monitorovacího zařízení srdečního tepu, ten je odborně umístěn pod nosorožčí kůži s cílem zachycení náhlých zásadních výkyvů srdeční akce potenciálně indikujících pytláckou akci. Jakmile tak zařízení zachytí nestandardní zrychlení a nebo zpomalení srdeční činnosti zvířete, systém neprodleně odešle sdělení operátorovi v kontrolním centru disponujícím kontinuálním dohledem díky real-time kamerovému systému schovaném v nosorožčím rohu. Prostřednictvím videa poté příslušné dohledové úřady vyhodnotí situaci a určí, jestli se doopravdy děje pytlácký útok, či v lepším případě jde o planý poplach. Vzhledem k tomu, že GPS límec obepíná nosorožčí krk, jejich přesná poloha může dohlížející orgány okamžitě zaktivizovat k činnosti vedoucí k dopadení pytláků přímo při činu.

První pokusy ochranářů

Celý systém je fakticky velice propracovaný a v podstatě znemožňuje pytlákům uskutečnit nebo dokonat plánovanou zavrženíhodnou misi. Systém RAPID ale není úplně prvním sofistikovaným pokusem používajícím pokročilou techniku s cílem bezpečnosti vzácných živočišných druhů. Ochranáři přírody například v minulosti použili drony či mikročipové implantáty za účelem monitorování rizikové zvířecí populace. Když jde o systém protipytláckých inteligentních zařízení, do budoucna je plánováno jeho další zdokonalování a rozšíření za účelem ochrany i jiných ohrožených zvířat jako jsou velryby, lvi, tygři nebo sloni.

Bezpečnostní technika by mohla pomoci i v případě ostatních ohrožených zvířecích druhů

Mohlo by se zdát, že pytláctví namířené proti chráněným a vzácným zvířatům se týká jenom z našeho pohledu odlehlejších částí světa. Bohužel tomu tak není. Důkazem toho je případ z března roku 2017, kdy ve francouzské zoologické zahradě, západně od Paříže, zastřelili pytláci samce nosorožce bílého a motorovou pilou mu odřezali rohy. Rozporné reakce pak vzbudilo rozhodnutí ZOO ve Dvoře Králové nad Labem, která právě v návaznosti na popsanou událost z bezpečnostních důvodů začala odstraňovat rohy jimi chovaným nosorožcům. Netřeba dodávat, že někteří ochranáři a organizace dané rozhodnutí vedení královédvorské zoologické zahrady docela ostře kritizovali a zavrhli.

Tak nebo tak, jedno je jisté. Černý trh s nosorožčím poznávacím znamením a ozdobou je byznysem, v němž se točí až překvapivě vysoký objem peněz. Není proto divu, že i postup, vybavení a celkově způsob práce pytláckých skupin se poměrně profesionalizují. Představa o pytlácích běhajících naboso v tropických lesích a vybavených primitivními zbraněmi je velice vzdálená reálným poznatkům. Také dnešní pytlácké gangy disponují docela technicky sofistikovanou technikou. Nejen z tohoto důvodu tedy dává další vývoj protipytláckých systémů složených z přístrojů bezpečnostní a monitorovací techniky zajisté smysl a odůvodnění.

S přispěním zdrojů viz níže:

http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/prvni-utok-na-nosorozce-v-evrope-pytlaci-zabijeli-v-zoo_420590.html

 http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/dvorska-zoo-zacala-rezat-nosorozcum-rohy-na-ochranu-pred-pytlaky/1463814

 http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/minule-pondeli-zautocili-pytlaci-na-nosorozce-ve-francouzske-zoo-jak-se-s-novou-hrozbou-vyrovnaji-ceske-zahrady