Etika a legálnost jako věčné téma používání skrytých kamer

Etika a legálnost jako věčné téma používání skrytých kamer
Pro jednoho nebezpečné špiclování, odposlouchávání a šmírování, které se absolutně neslučuje s právem na soukromí a obecně s dobrými mravy. Pro druhého svobodné právo ochránit si majetek, investici či bezpečí svých nejbližších, jež by nemělo být pokud možno vůbec omezováno. Používání zařízení typu ukrytých minikamer, odposlechů, diktafonů, štěnic, chůviček či lokátorů asi vždycky může vyvolávat rozporuplné a emočně silně zabarvené postoje a názory protilehlých táborů hájících každý svojí pravdu. Přirozeně, kromě vyhraněných protipólů existuje i širší pole těch, kdož si uvědomují, že srovnatelně jako v případě jiných neustálých témat, není věc černobílá, nýbrž lze na ni nahlížet z mnoha úhlů pohledu. Téměř s jistotou ale lze konstatovat, že stránka etiky, morálky a souladu s platnými zákony se může nad bezpečnostní nebo skryté technikou vznášet pravděpodobně vždycky.

Rozhodující dotazy

Nejen při výběru určité hlídací techniky, ale také při předpojatém hodnocení etické otázky s ní spojenou, je také ku příkladu vzít v úvahu, o jaké zařízení se konkrétně jedná, na jakém místě si nalezne svoje místo a také v neposlední řadě motivaci, tedy důvod jeho koupě a aktivní využívání. Když je řeč o hlavních motivacích pro koupi bezpečnostní kamery nebo jiného sledovacího přístroje, většinu z nás zřejmě napadnou tři typické motivy: bezpečí, zajištění a klid duše. Pojďme se nejprve zaměřit na kamery pro použití v domácnostech.

Důvody pro umístění diskrétní kamery

Jedním z nejčastějších předpokladů pro instalaci špionážní kamery do bytu je případná identifikace a odlákání lupiče původně plánujícího vniknout do ostrůvku klidu každého člověka, tedy obývaného domu či bytu. Speciálními, ale nikterak ojedinělými případy, jsou ku příkladu situace, kdy se člověk necítí ve svém vlastním obydlí zcela bezpečně třeba z důvodu nerespektování soudního příkazu ze strany bývalého partnera nebo jiné osoby. Nepříjemnou okolností, kdy se lze také těžko divit snaze vlastníka domu či třeba v našich končinách často též rekreačního objektu neponechat raději nic náhodě, jsou předchozí zlodějské nebo vandalské akce v naší blízkosti. Zejména pak, jestliže nebyly vyšetřeny a objasněny. Tohle všechno bývají běžně velmi silné motivy, pro instalování špionážní kamery do domácnosti.

Chůvičky pro děti i postarší osoby

Typickým případem motivace z kategorie „pro klid duše“ je využití takzvaných chůviček, jež se řadí celosvětově k nejprodávanějším a nejoblíbenějším mini-kamerovým produktům. Rodiče tak získají garanci a vnitřní klid, když se můžou kdykoliv spolehlivě přesvědčit o tom, že jejich malé ratolesti se dobře daří a nic jí nechybí. A to především ve chvílích, kdy své děťátko nemohou mít z rozličných důvodů zrovna fyzicky u sebe, ku příkladu při nezbytném cestování nebo třeba nevyhnutelných pracovních aktivitách. Podobně někdy může být minikamera hlídající malé dítě chápána jako určitá pojistka pro případ, že jsme svěřili hlídání někomu z rodiny či kamarádů a chceme se přesvědčit, jestli svou úlohu opravdu zvládají. V jednom z minulých příspěvků na blogu jsme se zabývali také užitečnosti tajných kamer jako ochrany starších osob, zda se jim dostává potřebná péče. V současné době můžeme využívat inteligentní špionážní WiFi kamery, jejichž obraz můžeme sledovat přes internet a máme tak skvělý přehled 24 hodin každý den. Velmi šikovným technickým řešením je Sledovací WiFi kamera Secutek WIP-12, která nejen že vydrží z vnitřní baterie v provozu přibližně 10 hodin, ale obsahuje dokonce otočnou kameru, kterou můžeme vzdáleně ovládat.

Takzvané chůvičky /či také ´nanny cams´/ jsou oblíbenými pomocníky během hlídání (nejen) dětí

Nainstalovat si doma kameru je zcela legální, přesto…

Obecně je možno říci, že právní úprava ve většině zemí dává lidem svobodný prostor ochránit si svůj vlastní domov prostřednictvím kamerových zařízení. Nejinak je tomu i u nás. Toto právo ale je třeba chápat nikoliv za absolutní, neboť i zde mohou být jisté výjimky. Zjednodušeně řečeno, i s ohledem na jednu z právních zásad přiměřenosti, existují místa uvnitř domácnosti, kde lze oprávněně očekávat soukromí. Týká se to především koupelen a ložnic, zvláště jestliže jde o místnost určenou k přespání hostů nebo lidí pracujících a zároveň pobývajících v bytě (au-pair, pomocnice v domácnosti, atp.). V takových případech může být umístění ukryté kamery právně vyhodnoceno jako nejméně nevhodné a eticky problematické. Tedy jako překročení pomyslné tenké linie a zásah do práva na soukromí druhé osoby.

Právo hlídat si svůj byznys vs. Právo na soukromí

Pokud jde o etický a legislativní střet mezi právem na sledování pracovníků s cílem zjistit, co ve skutečnosti dělají v pracovní době a osobními/osobnostními právy zaměstnanců, problematika je ještě výrazně složitější a diskutabilnější, než je tomu v případě používání záznamových zařízení pro soukromé využití. V obecné rovině platí, že zaměstnavatel má právo sledovat aktivitu svých zaměstnanců. Tedy dbát na to, aby „zaměstnanci nevyužívali pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele“, jak praví zákoník práce. Kontrola však musí být zase přiměřená a nesmí narušovat právo zaměstnance na soukromí.

Provozování kamer má svá specifika i pravidla

 

Kontrola zaměstnanců

Jak je to ku příkladu s osobními e-mailovými zprávami zaměstnance? Začátkem roku 2016 byl Evropským soudem pro lidská práva vynesen kontroverzní rozsudek,dle něhož může zaměstnavatel kontrolovat i soukromou korespondenci zaměstnance. Ačkoliv přesná čísla není dostatečně patrně možné spolehlivě dohledat, počet společností používajících průmyslové kamery neustále stoupá. Instalace a používání kamerových systémů ve venkovních i vnitřních prostorech firmy v rozporu se zákony není. Platí zde ale pravidlo, že zaměstnavatel je o tom zaměstnance povinen informovat. Dlužno dodat, že problematika toho, kde končí práva zaměstnavatele a kde začínají práva zaměstnance v dané věci je fakticky poměrně složitá, jednotlivé judikáty často protichůdné, podobně jako pohledy zúčastněných stran.

Jak se říká ´všeho s mírou´, což platí i pro firemní ochranu zájmů a bezpečnosti

Technika za etickou a morální stránku zodpovědná není

Co napsat závěrem k tak palčivému a problematickému tématu, o němž by bylo možno psát i povídat dlouhé hodiny? Třeba to, že ačkoliv bezpečnostní a špionážní technika je často vskutku sofistikovaná, inteligentní a rafinovaná, pořád jde o věci. A věci, jak známo, končí v rukou člověka. Je tedy jen na každém z nás, s jakými očekáváními, úmysly a motivy tato zařízení pořizujeme a následně používáme. Logickými, opodstatněnými a smysluplnými na jedné straně, nebo nečestnými, samoúčelnými a v některých případech až zbytečnými na straně druhé. Ostatně, v minulých příspěvcích jsme se mohli přesvědčit o tom, že podobné věcičky se dají rozumně použít nejen ku prospěchu jednotlivců, nýbrž i přispět k řešení záležitostí se značným přesahem…

S přispěním zdrojů viz níže:

http://byznys.ihned.cz/podnikani/zakony-firma-a-zamestnanci/c1-62551160-pravo-na-monitoring-zamestnancu-co-vsechno-muze-zamestnavatel-sledovat

http://finance.idnes.cz/monitoring-zamestnancu-v-praci-rozhodnuti-soudu-f7z-/podnikani.aspx?c=A160125_222513_podnikani_kho

https://www.novinky.cz/domaci/375401-sledovat-zamestnance-kamerami-pri-praci-nelze-az-na-vyjimky.html