Digitální kukátko s kamerou a GDPR

Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2016/679, známé jako GDPR, slouží jako hlavní právní předpis na poli ochrany osobních údajů v celé Evropské unii. Dřívější zákon je tedy redukován, a to zejména na právní úpravu týkající se působnosti a organizace Úřadu pro ochranu osobních údajů, příp. některých dalších skutečností.

GDPR ovšem stejně tak jako původní zákon o ochranně osobních údajů obsahuje ve svém čl. 2 odst. 2 písm. c) výjimku z působnosti obecného nařízení, která se týká zpracování osobních údajů prováděného fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností.

Skutečnost, že se v okolí dveří s digitálním kukátkem s kamerou pohybují obyvatelé domu, příp. jejich rodinní příslušníci či hosté, sama o sobě ve většině případů nezakládá zásah do práv na ochranu osobních údajů, jelikož se uplatní výše popsaná výjimka (opakem by ale byla např. situace, kdy by vlastník bytu příslušný záznam zveřejnil například na internetu, kdy již jednoznačně nepůjde o zpracování osobních údajů výlučně pro osobní účely).

Problematická je situace, kdy kukátko míří přímo na dveře protějšího bytu, a v případě otevření dveří zaznamenává i prostor v tomto bytu.

To již lze považovat za zásah do soukromí a lze se bránit podáním žaloby v civilním řízení. V souladu s ust. § 86 NOZ platí, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména tedy nelze bez svolení této osoby narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život či pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam.

Prokázat skutečnost, že digitální kukátko zaznamenává vnitřní prostory cizího bytu může být velmi obtížné.